Šumava 21.9. - 22.9.2010
Šumava…aneb na dvou kolech za dobrým jídlem
Den D nastal v úterý 21.9.2010….po předcházejících plánech na nějakou pěknou vyjížďku jsme se rozhodli navštívit kraj Krále Šumavy a to přesně Vojetice u Sušice. Proč? Protože jsme všichni chtěli na vlastní oči(teda ústa) vyzkoušet a ochutnat v TV profláknutou hospodu U Štěpána a ty jeho steaky.
Ráno u sýpky v 8.00 hod,tak zněl pokyn pro start. Po půl deváté jsme se konečně sjeli všichni. Jmenovitě Major,Pavel,Geronimo,Radek,Luďa,Roman,Luboš a Alan s Milou(jako milou Milenou).No čekalo se na Warika že, no modelkám to trošku trvá…..dle pokynu kávičku si dali všichni doma a tak jsme mohli vyrazit.
Trasu jsme zvolili tak,abychom se v klidu do 16.00 dostali na místo určení. Po natankování ve Slavkově hurá na Brno…dálnice vcelku pohodička, než jsme se dostali do zácpy,páč silničáři si to pěkně lajnovali. Pavel s Romanem zaveleli k útoku a středem mezi pruhy jsme se prodrali kupředu. Zvukový efekt warika a dragstaru některým automobilistům působil problémy,ale naopak většina poslušně uhnula,nevědíc zda nepřistává na dálnici B-52.
U Kývalky jsme sjeli z dálnice (někteří až v Ostrovačicích,že Rade) a pak pokračovali směr Rosice,Náměšť,Třebíč,Telč. V Telči na benzině malá pauzička,kávička,tankování a hurá dál ku Šumavě. Počasí luxusní,na silnicích od Vysočiny provoz tak akorát,a kvalita vozovek směrem k Čechám se jen a jen zvyšovala. Pěkně nám to ubýhalo a v Jindřichově Hradci jsme se vydali směr Kardašova Řečice a dál na Soběslav. U křížení silnice č.23 a E55 jsme si dali další pauzičku v motoresru Country salon. Jídlo dobré, nealko pivo měli taky a tak po obědové pauze se opět tankovalo a pokračovalo dále směrem na Týn nad Vltavou,Temelín,Protivín na Strakonice. Někteří z nás si vyměnili motorky,aby vzápětí po několika km zjistili,že dobráci existují(že Rade).Staňa na Radkovém hornetu zjistil v nějaké vesnici ,že má prázdnou nádrž.Radek nezjistil na Staňové TDM nic,páč měl nádrž plnou.No Radi na výpary to nejezdí a tankovat se musí víš!!Ve Strakonicích jsem trošku stratil navigační nit,ale hodná paní trafikantka nás nasměrovala dál. Já jsem si myslel,že už bude značená Sušice,ale ono ne, ono to bylo na Horažďovice. A tak se cíl naší cesty blížil víc a víc a chuť na kus flákoty se zvyšovala víc a víc. Ze Sušice jsme se vymotali na Petrovice a vzhledem k tomu že,jsme čekali navigační tabule a směrovky a ono nic,přes to všechno jsme se ocitli dle plánu v 16.00 na Biofarmě u Štěpána ve Vojeticích. Během průjezdu Petrovicemi jsme omrkli penzion na Mýtě.(Major objednal,zařídil atd.prostě nóbl práce). Ale byli jsme tam a rezervaci nám taky drželi. Hospoda pěkná, personál taky a jídelníček byl na stole co by dup. Padlo rozhodnutí dáme aj předkrm. Někdo tatarák, někdo domácí paštiku atd. atd. Steaky každý dle chuti….a propečenosti. K našemu překvapení ve vinotéce bylo pouze víno od Petra Svobody ze Žarošic. Jak je to jen možné? Pověsti o kuchyni nelhali. Jedním slovem …výborné….Kávička byla ,pitíčko bylo, ale na borůvkový koláč už nezbylo místo. Spokojeni a s plnýma žaludkama jsme nasedlali na závěrečnou asi kilometrovou jízdu k penzionu. Otevřeli nám do dvora a my pro ten den ustájili naše stroje. Za luxusního počasí jsme ten den najeli cca 320 km.
Ubytování v apartmánech pro čtyři až pět nocležníků bylo za ty prachy ucházející. Hygiena proběhla..vyvětrali jsme vůně spocených těl a šli jsme na pivo. Plzeň dobrá, černý Kozel stál za ho… a Tullamorka byla výborná. Seděli,kecali až na něco sladkého chuť dostali. No tak palačinky, horké maliny nebo borůvky se zmrzlinou,taky měli. Tož dobré to bylo. Ale únava se taky projevila a na pokoji bylo ještě dobré víno a kořalka. Dali jsme si tu práci a vypili jsme co jsme měli a šli do hajan. Ráno nás čekala snídaně v 8.30.
Snídaně nás opravdu čekala, bohatý plně obložený stůl, a tak jsme se pěkně zdlábli a rozhodli , že navštívíme moto muzeum v Kašperských Horách. Po vykonání všech osobních potřeb a to i několikrát, jsme si vytlačili mašiny,nechali prohřát nasedli,zase sesedli a udělali společnou foto u penzionu a pak znovu nasedli a vydali se směr Sušice a Kašperky. Krásná cesta podél Otavy nás dovedla do Kašperských Hor a na náměstí před motomuzeem jsme zaparkovali. Pod střechou místního historického domu nás čekalo pár skvělých historických kousků. Od Jawy 05 po BMW a klasického Indiána až ke dřevěnému odrážedlu(drezíně). Pěkné kousky. Pan správce nám podal několik kvalifikovaných výkladů,upozornil,že tyto poklady vlastní jeden majitel,čímž nás trošku nasral(milionář jeden) ale dělá to dobře a hezké je to taky. Prohlídka skončila a my se vydali směr Vimperk. Původní trasa zpáteční cesty(aby nevedla stejnou trasou) měla vést kolem Lipna přes Český Krumlov do Budějic a pak klasickou cestou na Jindřichův Hradec. Jenže čas tlačil a po tankování ve Stachách,jsme to fikli z Vimperka na Volyni a Strakonice a po silnicích vyšších tříd na Budějovice.Cesta pěkně vyprašovala,oproti včerejšku jsme zvedli průměrnou rychlost a tím i spotřebu,ale čas jsme šetřili. V Budějicích jmse se trošku roztrhali, provoz velkoměsta za to mohl. Všude semafory a aut jak sviňa. Ale co, počasí bylo zase luxusní a tak nám to nevadilo. Na konci Budějovic jsme na sebe počkali a pokračovali dál na Třeboň. V Třeboni jsme volili obědovou pauzu.Sice už bylo půl druhé,ale hlad je hlad a jíst se má pravidelně. V plzeňské hospodě jsme dobře pojedli( zkušenost z vody se potvrdila) a znovu na silnice prvních tříd směr Morava.A znovu jsme tomu trošku více otevřeli až jsme z ničeho nioc byli v Telči. Kávový auťák po turecké kávě mě donutil zastavit u lihovarské restaurace v Telči. Po kávě a limonádě ,tankování. To se toršičku protáhlo,páč na benzince nakupoval zájezd Japonců a paní za kasou z toho byla trošičku vedle. Ale Ti Japonci z nás taky. Fotili si nás jak „celebrity“ do Tokio new. Některým japonkám se udělalo vlhko,když warik s dragstarem zařvali na plný výkon a raději si to šli dodělat do autobusu. Sedli jsme na to a plná palba na Třebíč,Rosice a Brno. Tentokrát dálnice v pohodě průjezdná a tak jsme mastili v dnešním rychlejším tempu až do Ždánic na základnu. Na základně jsme byli v 18.00 hodin. No prostě podle plánu. Stanik s Radkem to švihli z Brna přímo na Hodonín a tak po krátké hodnotící pauzičce jsme se rozjeli ku domovům i my ostatní. Za krásného počasí jsme dnes najeli cca 430 km.
Pánové velký dík Majorovi za super zajištění ubytování a rezervace v restauraci a Vám všem co jste se zúčastnili. Tak zase někdy na silnici HOY
Luďa
